Identifikovaná osoba (dále “IO”) je, laicky řečeno, speciální režim, ve kterém se podnikatel (firma) stává plátcem DPH u přeshraničních transakcí, zatímco v tuzemsku zůstává neplátcem.
3 případy, kdy se podnikatel, který není plátce DPH, stává IO
1. Přijetí služby ze zahraničí:
Podnikatel využije službu od zahraniční firmy – jak z EU, tak i ze „třetí země“, např. USA.
Typicky se jedná o tyto služby:
- Online reklama – nákup reklam na Facebooku (Meta) nebo Google
- Online nástroje – poplatky za využívání nástrojů jako Canva, Figma, ChatGPT a podobné.
- Platformy pro podnikání – provize, které si firmy jako Airbnb, Uber, Bolt nebo Volt strhávají za zprostředkování klientů
2. Poskytnutí služby plátci DPH v EU
- Přijetí služby ze zahraničí:
Podnikatel využije službu od zahraniční firmy – jak z EU, tak i ze „třetí země“, např. USA.
Typicky se jedná o tyto služby:
- Online reklama – nákup reklam na Facebooku (Meta) nebo Google
- Online nástroje – poplatky za využívání nástrojů jako Canva, Figma, ChatGPT a podobné.
- Platformy pro podnikání – provize, které si firmy jako Airbnb, Uber, Bolt nebo Volt strhávají za zprostředkování klientů
3. Pořízení zboží od plátce DPH v EU nad limit
Podnikatel nakoupil zboží od osob registrovaných k DPH z jiného členského státu EU a součet těchto nákupů překročí 326 000 Kč (bez DPH) v aktuálním a předchozím kalendářním roce dohromady.
“Pozor: U přijetí nebo poskytnutí služby do/z zahraničí neexistuje žádný minimální limit. Povinnost k registraci jako identifikovaná osoba vzniká už při první takové transakci – klidně i za 1 Kč.”
Tyto přeshraniční plnění proběhly – co teď?
Podnikatel se musí do 15 dnů ode dne přijetí či poskytnutí služby nebo při překročení hodnoty pořízeného zboží registrovat jako IO.
“Pozor: Nečekejte na žádnou výzvu – je to vaše povinnost daná zákonem a za opožděnou registraci hrozí sankce.”
Registraci lze provést elektronicky přes portál Moje Daně (aplikace EPO na Daňovém portálu) – formulář „Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty“, který se pak odešlete elektronicky prostřednictvím datové schránky.
Podnikatel se stane IO, co mění a jaké jsou jeho povinnosti?
Pro všechny typy IO platí tyto skutečnosti:
- Faktury pro české zákazníky se nemění – podnikatel je v tuzemsku stále neplátcem DPH, fakturuje bez daně a může uvádět poznámku „nejsem plátce DPH“.
- Daňovým obdobím je kalendářní měsíc
- Povinnost podávat přiznání k DPH nebo souhrnné hlášení vzniká jen za měsíce, kdy podnikatel skutečně uskutečnil nebo přijal nějaké přeshraniční plnění
- Nepodává kontrolní hlášení – tato povinnost se vztahuje pouze na plátce DPH
Další povinnosti IO se liší podle toho, jaké typy přeshraničních transakcí provádí:
|
Typ plnění |
Odvod DPH v ČR |
Přiznání k DPH |
Souhrnné hlášení |
|
Nákup služby ze zahraničí |
✅ Ano – podnikatel přizná a odvede DPH (např. 21 %) |
✅ Ano, za daný měsíc |
❌ Ne |
|
Prodej služby do EU (plátci DPH) |
❌ Ne – daň odvádí odběratel v zahraničí (reverse charge) |
❌ Ne* |
✅ Ano |
|
Nákup zboží z EU nad 326 000 Kč |
✅ Ano – podnikatel přizná a odvede DPH v ČR |
✅ Ano, za daný měsíc |
❌ Ne |
Pokud podnikatel obchoduje se zahraničím, je koncept IO důležitý pro splnění daňových povinností. IO je jakýsi mezistupeň – neplátce v ČR, plátce pro přeshraniční účely.
Výhodou oproti plnému plátcovství je menší administrativní zátěž a fakt, že tuzemské služby a zboží nejsou DPH zatíženy.
Nevýhodou je, že DPH, která se odvede z přijatých zahraničních služeb (zboží), představuje náklad, protože se nemůže nárokovat zpět.
Na závěr je dobré zmínit, že pokud by se podnikání rozrostlo, tak může být ekonomicky výhodné se jako plátce DPH registrovat dobrovolně. Pro mnoho podnikatelů však režim IO zůstává optimálním řešením, jak u příležitostných přeshraničních transakcí splnit zákonné povinnosti.